Přes okraj přetéká má pomyslná nádoba zážitků s bílými a černými čápy, orly, vodou a projekty obnovy/uzdravení české krajiny. Každá cesta přinesla nové poznatky o stavbách a rekonstrukcích hnízd, chování mláďat i dospělců, nové poznatky o důležitosti zadržování a zpomalení odtoku vody, ale i rozšíření vědomostí týkajících se byrokracie, která zásadně, negativně ovlivňuje konkrétní realizace venku v terénu.
Za těmito zážitky jsem tento rok najezdil kolem deseti tisíc kilometrů po celé republice.
Rok 2023 byl natolik pestrý, že jsem se rozhodl provést vás jím souhrnným článkem a vybrat to nejzajímavější.
Jedním z klíčových prvků ozdravení krajiny a napravení vodního režimu je nesporně kvalita a zdraví půdy a její schopnost jímat maximální množství vody. Proto jsme se s kamarádkou v lednu zúčastnili velice ,,výživné“ konference skupiny Carboneg zabývající se regenerativním zemědělstvím, na kterou mě pozval její ředitel, s nímž jsem natočil krátký rozhovor.
K vidění a poslechu ZDE.
V lednu a únoru, v době svatebních letů a počátku hnízdění mořských orlů, jsme se pustili do řady realizací dlouho připravovaných projektů na zádrž vody napříč republikou.
Na fotografii. Lubor Křížek (vpravo) a majitel pozemků pan Jiruš.
Mezitím jsem poskytl konzultace v oblasti zádrže vody na dalších šesti místech. Zde například budou zbudované tůně a přírodní napáječky pro pastevní dobytek. Padla také zmínka o revitalizaci (zmeandrování) narovnaného koryta v délce 1km, což by znamenalo prodloužení vodního toku minimálně na dvou a půl násobek jeho nynějšího stavu. Toto opatření opět podpoří malé vodní cykly, zmírní povodňové vlny ve vesnicích ležících po proudu, oživí krajinu zvýšením biodiverzity,…
Během března mě navštívila skvělá parta České televize, se kterou jsme natočili krátký vstup do pořadu Pečení na neděli. Ke shlédnutí ZDE.
Prvním ptačím druhem s mláďaty byl, jako každý rok, puštík obecný. Krásné chvíle strávené s blízkými při kroužkování mláďat se stávají již tradičním setkáním u našeho domu, kde udržuji pro puštíky dostupné bydlení a evidentně se jim tu moc líbí. 😉 Do další hnízdní sezóny jsem jim slíbil novou budku. Puštíky okroužkoval Pepík Veselý.
Letos také proběhlo budování nových mezí, které byly dříve rozorané. Někde se dokonce ničí nadále, přestože jejich nepostradatelnost, především v zemědělské krajině, je zřejmá. Desítky tisíc kilometrů mezí třeba obnovit.
Nově zbudovaná mez přibrzdí odtok vody, dá vodě čas zasáknout i na utužených půdách, zmírní povodňové vlny,…
Výhodou venkovních pobytů při realizacích a plánování adaptačních opatření na klimatickou změnu je, že můžu stále pozorovat kde co létá. Konec konců ptáci a voda k sobě neodmyslitelně patří a obnova krajinné struktury a její členitosti jim velice prospívá.
Foto: během jednoho okamžiku jsem měl to štěstí pozorovat luňáka hnědého, káni lesní, čápa bílého i orlovce říčního…
Další zastávka byla 200 km od mého bydliště, kde jsem shlédl naši práci z předešlých let a během pár dnů došlo k realizaci další kaskády tůní na dvou místech. Skvělý pobyt a výsledek také stojí za to.
Na fotografiích níže je vidět všední obrázek odvodněné údolnice, která dostává nový rozměr.
Došlo zde k přerušení meliorací a vytvoření kaskády tůní v kombinaci s mokřadem. Bude zde probíhat nahodilá pastva.
Mezi tím se na hnízdech bílých a černých čápů připravují na hnízdění. Probíhá dostavba hnízd a páření.
Foto od Petry Kopkové z mého hnízda v Kosově Hoře. Pár zde letos vyvedl 4 mláďata. Jedno z nich se hned druhý den po vylétnutí, bohužel, zabilo o dráty el. vedení, když se učilo létat. (info. od p. Bílka)
I zde nám přílet černých udělal radost. Nové hnízdo se čápům zalíbilo a vyvedli na něm 4 mláďata. Stavbu hnízda jste mohli vidět v předchozím článku.
Na dalším snímku můžete vidět, jak jsem si pro radost udělal jedno stromové hnízdo. Použil jsem na něj japonský topol, který je u nás nepůvodním druhem a využívá se pro pěstování biomasy.
Základ pro nové hnízdo. Někdy vyplétáme do ocelové konstrukce, někdy využiji pouze přírodní materiál.
Zajímavou zastávkou bylo místo, kde se při přívalovém dešti v kombinaci s pojezdy těžkou zemědělskou technikou zaneslo vyústění meliorace. Na pár týdnů toho využil pár husic rezavých (Tadorna ferruginea), který pravděpodobně někomu uletěl ze zajetí. Podobná místa jsou vyloženě vhodná pro obnovu mokřadů a tůní. V zemědělské krajině to často bývá jediný ostrůvek života. Zde se však nepodařilo zajistit obnovu a 0,5 ha místo bylo opět odvodněno…
Foto: Petra Kopková, Lubor Křížek
Než se člověk naděje, je tu další sezóna orlích mláďat. I zde máme dosti zážitků, tak sdílím pár zajímavostí.
Toto hnízdo jsem zajistil vzpěrou před dvěma lety. Na fotografii můžete vidět predovanou káni a dvě mláďata orla mořského, která na něm letos vyvedla.
Nádherné fotografie a velké potěšení mi zaslal pan Jaroslav Burda. Podařilo se mu vyfotit jedno z mláďat
u rybníka na Plzeňsku. Mám tak další zpětnou vazbu, že žijí (identifikace dle barevného kroužku) .
Foto výše: 8.5.2023, foto níže: 8.9.2023.
S dovolením autora se pokochejte fotkami.
Další úžasná zpráva dorazila také z Plzeňského kraje od Rudky Košanové (DESOP), které se podařilo vyfotit
a odečíst kroužek z nohy orla, který se vylíhl na jednom z mých hnízd v roce 2022, nedaleko Dobříše (PB). Viz foto.
Zde je náš orel v roce 2023. Odečet a foto : Rudka Košanová
Zde je náš orel mezi ostatními dospívajícími a jedním dospělým.
Následující snímek zachycuje tři mláďata orlů mořských. Díky dostatku potravy nebývá ojedinělým případem, že jsou na hnízdě i tři mláďata. Avšak umístění hnízda na obrovském buku mě uchvátilo a dlouho jsem se kochal výhledem. Hnízdo dohledal, kdo jiný, než Josef Veselý.
V loňském roce na stejné lokalitě orlům částečně spadlo hnízdo a jedno ze dvou mláďat nepřežilo. Viz foto od: Libor Švec.
Na následující fotografii zachytila Rudka Košanová dva mladé orly mořské. Hnízdo jsme stavili dva měsíce před zahájením hnízdní sezóny a orli jej zdárně přijali za své. Samozřejmě jsem, jako vždy, měl velkou radost.
Při opravách a kontrolách hnízd potkáváme desítky jiných, avšak také krásných druhů.
Zvědavé mládě sýce rousného.
Na další lokalitě došlo k přesunutí hnízda o 100m. Mláďata byla již opravdu veliká, ale i tak se mi povedlo je spustit bezpečně pro označení a vrátit zpět do hnízda.
Letošní vzácností pro mne byla možnost setkat se poprvé s orlem královským. Díky Josefu Veselému za tu možnost. Mládě bylo opatřeno telemetrickým zařízením pro jeho sledování. Aktuální informace o jeho pohybu můžete sledovat na stránkách www.spolekdobris.cz
Mladému orlovi královskému se dobře daří. Již podnikl několik delších okružních výletů. Vydal se např. z Dačicka severním směrem až do oblasti Ledče nad Sázavou, poté se opět stočil k jihu, proletěl kolem Jihlavy, až se znovu vrátil zpět do místa svého narození. Zavítal i na západ na Jindřichohradecko do okolí Kačleh nebo na SV do okolí Poličky. Vydal se na výlet i na jih směrem k Vídni, ale před Dunajem se u Stockerau opět stočil k severu. Většinu času poslední době tráví v SV Rakousku. Naposledy se 19. 11. 2023 zdržoval na Rakouské straně jižně od Valtic.
Během jara se začnou množit první obojživelníci a v prvním roce po realizaci to vždy začne na všech lokalitách neuvěřitelně žít.
Jedna z revitalizovaných lokalit. Foto Péťa Kopková.
Skokan štíhlý – Rana dalmatina
Obsadili lokalitu jako jedni z prvních obojživelníků.
Rosnička obecná – Hyla arborea vyskytující se na většině lokalit, které jsme přivedli k životu.
Na její skřehotání se těším každé jaro.
10.5.2023 – Na tomto hnízdě černých čápů nás nečekalo úplně velké překvapení. Využili ho k hnízdění výři velcí (Bubo bubo), kteří od něj v loňském roce hnízdili cca 200m a predovali zde čapí mláďata. Příroda je úžasná a výři krásní. No, posuďte sami.
Na tomto hnízdě černých čápů letos také zahnízdili výři. Dříve zde čápi černí vyváděli mladé více jak 10 let. Bystré oko si všimne nejen oušek samice, ale také ocelové konstrukce (je vidět v pravé části hnízda), kterou jsem zde instaloval před lety a je stále funkční.
Zde jsou vidět suché modřínové větve pod hnízdem. Kdo jste měl někdy možnost zkusit je ulomit, víte, že prasknou lehce. Toto místo typický příklad komerčního lesa s ,,rovným dřívím“, stejnověkou kulturou a absentující patrovitostí. Do spodních partií dopadá minimum světla, a proto strom větve ,,odhazuje“. Vzpěra zajistí udržení bezpečného hnízdiště po dlouhá léta.
Letos nám zde vyvedla 3 mláďata.
Radost z úspěšného hnízdění.
Vždy apeluji na lidi, aby v době hnízdění nerušili v blízkosti hnízd jakoukoli činností. Na nejkritičtější dva měsíce v roce, (u čápů černých alespoň od konce března do konce května) lze přeci posunout těžbu dřeva, sázení, či jiné činnosti. Snažíme se objíždět a kontrolovat všechny aktuální lokality, nicméně ne vždy se povede uhlídat a domluvit se všemi dělníky a majiteli lesa.
Na fotografii je zachyceno mrtvé embryo čápa černého cca kolem 8. dne vývoje. Je to následek zastydnutí vajec kvůli vyrušení čápů z hnízda.
Toto hnízdo je výjimečnější tím, že ho čápi postavili v koruně 30 m vysoké jedle bělokoré. Po dlouhém pátrání ho našel, kdo jiný, než Pepík Veselý. Hnízdo jezdí pravidelně kontrolovat členové Přírodovědného spolku Dobříš. Minimálně třetím rokem zde vyvádí mláďata a zatím otálím s jeho zajištěním proti pádu, jelikož se jeví dobře zastavěné na obou větvích. Prozatím jsem odřízl části větví nad hnízdem, aby se dostalo více světla na ty, které hnízdo nesou. Dochází tak k jejich posílení. Nicméně objem odříznutých větví jsem vybalancoval stejně, jako čápi vybalancovali celou stavbu. Pokud bych jich odřízl moc, došlo by k odkrytí hnízda a mohlo by se zbytečně stát cílem predátorů.
Mládě čápa černého v prachovém peří.
Dospělí černí čápi s mláďaty. Čáp vlevo upravuje suchou trávou podestýlku pod mláďaty.
Průběh stavby tohoto hnízda černým čápům jste mohli vidět v jednom z předchozích příspěvků. Úspěšně jej přijali za své a poprvé na něm letos vyvedli 4 mladé. Pro hnízdo jsem vybral jednu z mála silnějších borovic. Následně by jim měla posloužit dlouhá léta.
V pozadí je patrný stejnověký porost borovic. Přeštíhlení kmenů způsobené hustou výsadbou a nedostatečnou probírkou, čápům nevyhovuje. Původní hnízdo čápi postavili na zlomené borovici, která se pod jeho tíhou vyvrátila i s kořeny. Situace vyloženě vybízející se pro instalaci náhradní hnízdní podložky.
Toto 74 dnů staré mládě zůstalo na hnízdě jako poslední ze čtyř sourozenců. No noze jsou vidět ornitologický
a odečítací kroužek, které poslouží k následné identifikaci čápa v případě jeho odečtení.
Zde jsme s kamarádkou Petrou při květnové obhlídce zjistili, že hnízdo čápům černým spadlo. Pravděpodobně se tak stalo již v zimě 2022/2023, pod tíhou sněhu. Když se na jaře vrátili, postavili si na stejném, nestabilním místě nový základ, avšak v blízkosti (100 m) probíhala těžba dřeva v začátku hnízdění, a došlo tak k vyrušení čápů, kteří místo opustili. Tento rok již nezahnízdili, ale zdržovali se v blízkosti lokality po celé léto.
Momentálně rehabilituji zlomené zápěstí, které mě, opět po roce, vyřadilo z provozování mého koníčku na pár měsíců, ale i přesto jsem si dal za úkol tuto lokalitu zajistit a do další hnízdní sezóny čápům postavit stabilní podložku. Mám na to čas do poloviny března, než se čápi vrátí, tak držte palce, ať prostředky, čas, zranění
a jiné okolnosti nejsou překážkou.
o výskytu černých čápů v jeho revíru.
Po dalších deseti dnech se objevila dvě malá mláďata v prachovém peří. Byl krásný vlahý den s teplotou tak akorát a tento pohled nám ho udělal ještě krásnějším.
Když mláďata povyrostla, dostala odečítací kroužky, zkontroloval jsem jim hnízdo, zda nehrozí bezprostřední zřícení a za další měsíc a půl zdárně vyletěla do oblak, aby se během dalších týdnů od rodičů naučila vše potřebné pro jejich následující život.
Při návštěvě nového hnízda si dělám více záznamů a fotografií, abych měl materiál pro následné hodnocení stavu a plánování zajištění z domácího prostředí, kde si určím jaký typ konstrukce, nebo vzpěry je nutné instalovat.
Na tomto hnízdě mi v loňském roce udělali čápi velkou radost, když jej obsadili a vyvedli mladé. Letos jim hnízdění bohužel překazil člověk těžbou v začátku hnízdní sezóny.
Ocelová konstrukce (z roku 2019) pod hnízdem vydrží dlouho, tak snad za pár měsíců čápi přiletí, mně se povede zajistit klid kolem hnízda a fotka z roku 2024 bude opět plná barev…
Bílí čápi na mých hnízdech v tomto roce odvedli slušné výkony. Evidentní vliv na vysoký počet mláďat měl dostatek potravy v počátku i průběhu celého hnízdění.
Přes nezdary z předešlých let se na tomto novém hnízdě ve Višňové zadařilo. Velkou radost nám udělal tento hnízdící čáp viz foto. Je to to čáp vylíhlý na hnízdě v Kosově Hoře, v roce 2018. Zde již jako pohlavně dospělý pták, se kterým jsem se opět setkal osobně po neuvěřitelných pěti letech.
Jedno ze tří mláďat ve Višňové srazilo nákladní auto, když se učilo létat. Momentálně je v péči záchranné stanice Ochrany fauny v Hrachově u Sedlčan. Jestli bude někdy schopné reprodukčního života je momentálně nejasné.
V Kosově Hoře se vylíhla čtyři krásná mláďata. Když se učila létat, jedno z nich narazilo do drátů el. vedení
a na místě zemřelo. Ostatní tři se vydali na cestu za teplem a potravou.
Staré hnízdo v Třebnicích u Sedlčan je již minulostí. Více informací sdělím v samostatném článku, za který to opravdu stojí, jelikož se povedlo skloubit nemyslitelné. Následující fotografie jsou z kroužkování čtyř mláďat, která z něj letos vyletěla.
Díky Petrovi za zapůjčení plošiny!
Téměř dvoutunové hnízdo nese komín v havarijním stavu. Majitel zkoušel oslovit několik organizací, kvůli nutné pomoci s opravou, nicméně žádné se do tak rizikové akce nechtělo.
Další hnízda, která jsem připravil bílým čápům, byla čápy pravidelně navštěvována. V Radvanově u Mladé Vožice se zastavili na odpočinek, ale zatím je hnízdo neobsazeno.
V Nalžovicích/Chlumu se na jaře objevil pár a začal nosit větve na hnízdo, nicméně po týdnu se již neobjevili. V průběhu roku se objevilo pár odpočívajících jedinců.
V Bolechovicích u Jesenice bojovali 4 čápi o mé hnízdo hned z jara. Jeden pár ho obsadil, avšak později došlo ke zničení snůšky třetím čápem a hnízdění bylo zmařeno. Také mám zprávy o lidech, kteří létali u hnízda
s dronem, když se samice snažila sedět na vejcích, což je v poslední době rozšiřující se nešvar, který ptáky při hnízdění ruší.
Těším se, co dalšího mi příští rok přinese za zážitky a věřím, že nová hnízdí sezóna bude neméně úspěšná.
Děkuji všem, kteří se také podílejí na tom, aby naše příroda mohla uchovat své hodnoty a byla nejen pro ptactvo, ale i pro nás přirozeně čistým místem pro život.
V dalším příspěvku se vrátíme na nejstarší čapí hnízdo do Třebnic u Sedlčan.