Blog

Pohled zpět a kupředu

 

Píše se rok 2021. Je tomu již 5 let od vytvoření mých prvních rozsáhlejších tůní, při kterých jsem zároveň vytvořil fotoseriál a umístil jej  na sociální síť facebook. Cílem bylo poskytnout lidem inspiraci a navrátit alespoň na kousek země přírodu. Co se stalo v posledních pěti letech bylo nad mé očekávání a jak vidno zdaleka to není konec.

Podívejte se na fotoseriál, který odstartoval realizace tůní a systémů na zadržení vody v krajině již na stovkách míst.

 

Budování první větší tůně

Na kdysi odvodněné louce se tůň naplnila hned v prvním měsíci, v zimě „usnula“, aby se na jaře mohla nadechnout nového života.

Umírněná pastva (nebo kosení) umožní pestré květeně rozvinout svůj potenciál.

Menší tůně, svejly, svody z cest a podobné, lze tvořit i ručně.

Původní stav zmeliorované louky s odvodňovacím korytem (v pravo) před realizací.

Nové tůně porealizaci.

Nové tůně rok po realizaci. Čistá nádhera.

Rozdíl mezi konvenční loukou, kde roste jen pár druhů trav pro využití biomasy do bioplynové stanice a ručně opečovávaným územím, je na první pohled markantní.

Nespočet živočišných a rostlinných druhů najde v takovéto krajině své útočiště.

Tůně mi také občas slouží k rekonvalescenci bílých a černých čápů, kteří jsou mojí srdcovou záležitostí.

Rosniček je tu opravdu hodně…

V době kdy se do „boje proti suchu“ investují miliardy korun je toto příklad, jak za pár korun zadržet dostatečné množství vody pro vlastní potřebu a ještě vytvořit prameniště a následně potok, který využijí lidé, zvířata a rostliny dále v údolí. Stačí pozorovat přírodu, hnát vodu po vrstevnici!, přerušit meliorace, strouhy, rovná koryta atd., sehnat šikovného bagristu a nebát se vzít také do ruky nějaké to ruční nářadí :-). Pak už se jen nebudete stačit divit, co se vám bude na pozemku odehrávat, kolik tím přilákáte živočichů a záplava kvetoucích rostlin vám vezme dech (okolo je dobré to vše, alespoň jednou za rok, ve správnou dobu posekat-nejlépe kosou, pak bude skladba rostlin opravdu pestrá).. Nicméně stěžejní stejně bude, aby se v co nejkratší době změnil způsob hospodaření na polích, v lesích i ve městech. Tohle je příklad, co můžeme udělat všichni jednotlivci (pokud nemáte vlastní pozemek, můžete iniciovat realizaci jinde se souhlasem majitele. Tak to také dělám.). Česká krajina je schopna zadržet přirozeně cca8miliard kubických metrů vody ročně a kvůli nesprávnému zacházení zadrží pouze 5. To znamená, že 3 miliardy kubíků nám odtečou do řek a moří. Vodu je třeba zadržovat na kopcích a ne v údolí s nánosem bahna resp. nejůrodnější půdy z polí, která se tvořila tisíce let. Až uvidíte, že se někde chystá „superprojekt“ na stavbu přehrady za miliardy korun budete vědět, že to není to nejlepší řešení…V době kdy lidem vysychají studny, jsou takovéto drobné tůně a lehké úpravy terénu řešením, které Vám do nich opět navrátí vodu.

V příštím příspěvku se podíváme na hnízda černých čápů, která jsem zajistil proti pádu…