Před lety mě oslovil majitel objektu bývalého lihovaru, jehož součástí je téměř sto let starý komín, na kterém si čápi postavili hnízdo. Od dědy (86) ze Solopysk víme, že době, kdy ve svých dvaceti letech jezdil na kole pro babičku do Třebnic, tam čápi již hnízdili. To bylo kolem roku 1956. Od místních pamětníků jsme zjistili, že hnízdo je staré přes 80 let. Čápi ho tedy postavili nejspíše pár let po válce.
Nynější majitel provozuje v objektu truhlárnu a nakloněné, téměř dvoutunové hnízdo na rozpadajícím se komíně ohrožovalo nejen ji, ale hlavně zaměstnance, kteří se zde denně pohybují. Když mě požádal o pomoc, vůbec se mi do tak velké akce nechtělo, jelikož jsem si byl vědom rizik a nákladů s tímto spojených, což jsem si jako nadšený amatér nemohl dovolit.
,,Náhoda“ tomu napomohla a když jsme v létě jeli kroužkovat mláďata, stala se nedaleko autonehoda, kde hasiči likvidovali její následky. Pepík nelenil, zastavil a požádal o kontakt na velitele, který mi předal s tím, abych ho kontaktoval, že má přislíbenou pomoc.
Po pár schůzkách se povedlo zkoordinovat celou akci, kterou jsme rozjeli během listopadu s majitelem objektu, profesionálními hasiči HZS Sedlčany, kteří bravurně odstranili staré hnízdo z komína, Petrem Jünglingem, jenž poskytl plošinu pro opravu komína, autodopravu od p. Kosa pro odvoz materiálu z hnízda nanošeného čápy během 80 let, šikovnými zednickými kluky, kteří opravili komín a usadili do nového věnce ocelovou konstrukci svařenou Honzou Vinařem týden předem a poté jsme ji s dětmi vypletli proutím.
Všem, kdo se podíleli, nebo jinak přispěli, patří velký dík, jelikož se vše povedlo opět bez dotace, z vlastních zdrojů a drobnými přispěvateli. Díky!
